Listopad 2012

NÁHODA JE BLBEC

6. listopadu 2012 v 8:22



Náhoda přeje připraveným, říkává se zhusta.
Ano, náhoda přeje připraveným, jenomže kýmsi tím připraveným musí být kdosi na druhém konci mého drátu, jsem zvyklý říkat já, aniž při takovém soudu mám sebeméně na mysli nějaké telefonní připojení, například.
Aby nastala moje, popřípadě dokonce i jeho, náhoda, na cosi takového musíme být naladění oba.
Pokud kdokoli s mým předešlým vývodem nesouhlasí, pokusím se tedy o pokus.
Zajímám se o slovo paradiktum, které doposud jako význam čehokoli prakticky reálného slovníkově neexistuje - a já se přesto zkusmo pokouším mu přiřadit nějaké věcné ospraveditelné významy. Sázím v této činnosti na náhodu, poněkud bláhově předpokládaje, že narazím. V jistém smyslu jsem tedy připraven.
Aniž vylučuji sílu vlastní imaginace, jež občas mívává netušené výsledky i následky, snažím se úkol zmoci všemi způsoby a ze všech stran - s vynakládanou pílí bych měl zchvátit i toho sebevětšího blbce, jenomže onu náhodu v jeho formě se mi jaksi stále nedaří. Rozhodující nápad náhlým vnuknutím dán pořád nepřichází…
Takže s příležitosti dnešního TT mě napadlo nalíčit zde návnadu na onoho potenciálního kohosi připraveného na náhodu na onom druhém konci drátu.
Zkus, taková náhodo, s tou mou paradiktální svízelí něco udělat, mou zamrzlou situaci někam zdárněji posunout!!!
Nebo se alespoň ohlas, že bys něco udělat chtěla, a nebo chtěl.
Náhoda je blbec? A nebo jsou pouze blbci ti, co sem náhodně docházejí toliko na cizím vojeřit?