MEMENTO MORI 10.

9. ledna 2017 v 12:41



Ve čtvrtek 13. dubna, to mi bude přesně 70, dojedu si do Poruby pro 3 entomologické krabice, pokud je ještě vůbec vyrábějí, související e-mail mám již napsán, dneska odešlu.
Týden nato, ve středu 19., dojedu do Luhačovic, cestování osobními vlaky budu mít díky dosaženému stáří již zdarma.
Co tam budu dělat, nevím, jakoby v místě mého cíle nic nebylo, jako bych mínil jet nikam.

Snad si jenom párkrát projdu ten kousek Nádražní ulice, na které jsem ji tenkrát ve středu 3. srpna potkal, párkrát cvaknu, možná přijedu i s první krabicí - a pak co nejčastěji každou středu budu tento výlet do Luhačovic opakovat, času mi už moc nezbývá.


Aniž jsem tušil, včera při hledání čehosi jiného jsem v souborech našel fotografii, kterou jsem pořídil před deseti roky, letos, 19. května před obědem, tuto příležitost na víceméně tomtéž místě zopakuju.
Zatímco brýle nosím pořád tytéž, a ještě cosi vydrží, já sám za dalších 10 let už tady písmenkovat nebudu.

Tu vlakovou slevu k sedmdesátce si za tři tisíce pořídím sice na příští 3 roky, třebaže mám předpovězeno, že se dožiju jen 72, bude to moje příští žití za pár stokorun zbytečně vynaložených navíc tedy aspoň čímsi napínavé, třebaže v Luhačovicích samých, jak i jinde všude možně kolem mne, se nic zásadně pro mne mimořádného dít nebude.

Můj cíl je tedy množina k případným popisům zcela prázdná, to zdůrazňuji zejména v souvislosti s tím, že v klasické konceptualistické praxi se z takových cest kamsi pořizuje písemná i obrazová dokumentace. Přičemž se cestuje kamsi třeba podle dávných zápisků kohosi jiného, a podobně.
Aniž jsem ještě fyzicky mrtvý, já takovéhoto například k zopakování nemám nic.

V takovém nedostatku mě ani nemůže napadnout plán jiný, třeba takový, který souvisí se zkušeností filmového režiséra Davida Lynche, který se velmi podobně vyjádřil v jednom rozhovoru - v jednotlivých položkách navrstvený popřišpendlíkovaný obsah krabic by mohl postupně vytvořit cosi jako bodový scénář.
Režisér Lynch mluvil tenkrát o potřebných 150 obrázcích na jednotlivých lístečcích nebo kartičkách, což by v mém případě mohlo obnášet napíchaný obsah asi tak pouhých 5 krabic.
Jenomže okolo mne nic.

Prázdné lístečky cest do nikam.


Ale ať tu jenom slabošsky nežehrám, vzkaz o pomoc jsem již do luhačovické městské knihovny odeslal, třebas i ten nezacílí do nikam.

Ještě tam mají v tamtom městě pro podobný rozšiřující účel možnou čajovnu, o buddhistech nebo jiných prozatím nevím, ale třeba takového nebo kohosi jiného vhodného k rozmnožování zvěsti potkám ve kterémsi z těch osobních vlaků, jimiž míním do Luhačovic pravidelně každou středu dojíždět: na totéž místo v tutéž chvíli, jak se událo tenkrát loni ve 14:35.



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama